Kulturní tragédie, krize brazilské ekonomiky? Bolsonaro dopady pandemie neřeší

Dopady koronavirové pandemie na Brazílii jsou drtivé. Země je třetí nejzasaženější na světě co do počtu nakažených, obětí evidují víc už jen Spojené státy. A federální vláda v čele s Jairem Bolsonarem, který krizi od jejího počátku popírá a snižuje její závažnost, nechává důležitá rozhodnutí na vedení jednotlivých brazilských států.

„Potom se ale objevují velké rozdíly mezi přístupem různých guvernérů. Brazílie v každém případě trpí ekonomicky, velmi špatně na tom ostatně byla už před koronakrizí. Dlouhodobě jí stoupala nezaměstnanost, potácela se v permanentní ekonomické stagnaci, několik milionů lidí se vrátilo zpátky do chudoby. Těch, kteří se z té extrémní chudoby dokázali předtím vymanit,“ vyjmenovává publicista a výzkumník Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Kalenda v Checkpointu.

Kulturní tragédie

Samostatnou kapitolu v brazilském pandemickém příběhu pak tvoří osudy původních obyvatel. „Ti trpí nesrovnatelně vyšší úmrtností, a když se nákaza dostala do takzvaných indiánských území, vyvraždilo to ty nejstarší obyvatele. Stařešiny, kteří jsou považování za zdroje největší moudrosti a znalostí o původních obyvatelích. Je to obrovská kulturní tragédie,“ říká odborník na Latinskou Ameriku.

Federální vládu v čele s Bolsonarem podle něj ale takové kulturní ztráty příliš nezajímají: „Vláda je k určitému zájmu tlačena ústavou, která ukládá ochranu indiánských území jako zodpovědnost právě federální vládě. Ta se ale pod vedením Bolsonara, velkého rasisty, který ze všeho nejvíc nesnáší právě indiány, snaží všemi možnými způsoby na to neodpovídat.“

Zpožděné dodávky na výrobu dvou vakcín

Brazílie se stejně zbytek světa zapojila do očkovací kampaně. A stejně jako jinde ve světě při vakcinaci naráží na nejrůznější překážky. Kontrakt má země na licenční výrobu dvou vakcín – čínské od společnosti Sinovac a britské od AstraZenecy. Nyní je ale nestíhá vyrábět kvůli nedostatku základních materiálů, jež je potřeba z Číny dovézt. „Ono se to moc neví, ale ty základní materiály pro obě vakcíny, čínskou i britskou, vyrábí právě v Číně. Takže výroba obou dvou je na nich závislá. A spekuluje se o tom, že zpoždění těch čínských dodávek funguje jako takový trest pro prezidenta Jaira Bolsonara, který se do čínské vakcíny neustále navážel,“ připomíná v Checkpointu Kalenda.

Brazílie řeší i dodávky ruské vakcíny Sputnik V. Očkovací látka z Ruska ale zatím v této latinskoamerické zemi neprošla skrz kontroly úřadů. Nejprve kvůli nedodání požadované dokumentace regulačnímu úřadu Anvisa. Později kvůli nejasnostem ohledně toho, zda má ruská vakcína vyráběná v Brazílii shodné vlastnosti s tou, již jako bezpečnou doporučil medicínský týdeník The Lancet na začátku února. Vyšlo totiž například najevo, že je skladována za jiných podmínek.

Ruská PR, nebo vakcinační kampaň?

Brazílie ovšem není jediná v latinskoamerickém regionu, která registruje problémy s dodávkami slíbených dávek vakcíny jak od Sputniku, tak i dalších společností. Rusko se v Latinské Americe domluvilo na distribuci vakcíny s deseti zeměmi. Například argentinský vakcinační program je v tuto chvíli ale prakticky pozastavený. „Země stále vakcinuje, ale velkou část dostupné látky schovává pro tu druhou povinnou dávku. Pak jsou tam státy, které se s Ruskem domluvily na vakcíně a nedostaly v podstatě vůbec nic. A nebo obdržely jen několik tisíc ‚předváděcích‘ dávek, což se stalo v Bolívii,“ říká výzkumník.

„Někteří Rusko podezřívají z toho, že je to PR kampaň. Země například přispěchala na záchranu Mexika, kterému se zpozdily dávky od výrobců Pfizer a BioNTech, na které se zpočátku spoléhalo. Vypadalo to, že Mexiko zůstane dva měsíce bez jakýchkoliv vakcín, země tak muselo na poslední chvíli vyjednávat na všechny strany. Nakonec ze slíbených zhruba 25 milionů dávek Sputniku V je v tuto chvíli slib sedmi milionů dávek. Ty ale dorazí přinejlepším v březnu, v tuto chvíli pořád nedorazila ani jedna,“ shrnuje Kalenda.

V podcastu Checkpoint mluví František Kalenda i o tom, jakou podporu má Jair Bolsonaro mezi Brazilci. A došlo i na dalšího výrazného lídra z Latinské Ameriky – nedávno zesnulého argentinského exprezidenta Carlose Menema. Proč ho Kalenda považuje za „ďábelskou postavu argentinské politiky“? A je podle něj Nicolás Maduro nudný lídr? Poslechněte si celou epizodu.

----
Checkpoint

O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.

O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.